Karel KAVIČKA

Zde je přepis hovoru ve farním domě sv. Vavřince na předměstí Laurenberg na ulici Laurentiusstrasse v pátek 20.6.2014 pozdě večer. Jména neuvádím.

• 1) Bylo to řízení Boží a velký dar, že nás přijal biskup, že jsme dostali vstupenky na slavnost otevření relikvií a že jsme mohli mít ráno sami svou mši svatou u hlavního oltáře.
• 2) Francouzští poutníci šli s námi společně z Bamberku, asi 500 km. Rádi jsme šli sČechy, jsou zbožní, ukáznění, rádi zpívají, tak se ujde hodně kilometrů.
• 3) Bylo moc pěkné, že nás Čechy přivítal moderátor a že se pak kolem nás shrkli novináři a kameramani.
• 4) Sv. Jan Pavel II. přece řekl, aby Francie jako nejstarší dcera církve učila své mladší sestry, jak žít víru.
• 5) Zpěv žalmů, který byl doprovázen jemným bubnováním.
• 6) V Cáchách jsem po 8 letech opět ministroval
• 7) V Cáchách jsem poprvé viděl sochu sv. Ladislava.
• 8) Mohli jsme si ráno sami v klidu projít všechna místa a byly nám předem vysvětleny obřady, takže jsme pak všemu rozuměli, i když to bylo německy.
• 9) Nejlepší byly fanfáry před otevřením každého ostatku a chvíle ticha předem.
• 10) Při modlitbě jsem pocítil blízkost Pána Ježíše a Panny Marie a pak jsem to na obrazovce viděl detailně to, co nosili na sobě.
• 11) Byl to naplněný den, líbila se mi vstřícnost Němců i ohleduplnost poutníků, nejvíc, když jeden Čech půjčil svůj kabát člověku na vozíčku, kterému začínala, být zima.
• 12) Berlínská zeď, symbol studené války, padl a obě dříve nepřátelské strany se sbližují díky křesťanskému životu.
• 13) Tři nádherné týdny.
• 14) Sedm nádherných týdnů, soustředění, modlitby i námah, úvah o vlastním životě, životních selháních i naděje na obrácení a nový začátek. Desítky nových přátel, poznávání, setkávání, předsevzetí. Krásný závěr před oltářem Panny Marie aachenské.

Můj závěr:

Poznali jsme v praxi Boží prozřetelnost. Tu si připomínají a veřejně uctívají především francouzští katolíci.

V závěru jsme dojeli se zbytkem poutníků. Všichni jsme mohli s pomocí Boží a pod ochranou k Panny Marie a andělů strážných pouť společně zakončit.

Děkuji zvláště Panně Marii, že jsem zvládl následky úrazu, který se stal přesně před její sochou ve Křtinách 3. 2. 2014 a který mě po dlouhý čas omezoval v chůzi. Právě po příchodu k Panně Marii v Cáchách jsem si uvědomil, že už zase mohu putovat.

Pouze jsem letos nemohl jít celou cestu jako tři stateční Čechové Karel, Lubomír a Marie.

Díky Bohu a jim Česká cesta - Via Bohemica - nezarostla.

Dá-li Pán (Jakub 4,15), za 7 let ..... L. P. 2021 !

Mons. Jan Peňáz, 67905 Křtiny 72, 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz